expedicia ALPEN 2010 uspesne ukoncena v zlozeni
Patrol 2x
Land Cruiser 1x
Wrangler 1x
v kolone bolo dalsich 5 nemeckych posadok

v dalsej kolone tejto expedicie bolo dalsich 10 aut prevazne defenderov, ale stretali sme sa len na niektorych usekoch

vsetky nase vozidla sa uspesne vratili po vlastnej osi, zacnem par fotkami, neskor popisem blizsie

...velke DIK Tomasovi, kedze nam nemcuri oznamili dva dni pred akciou, ze H2 je prilis siroka na niektore alpske tunely a moj patrol akurat absolvuje originalitu atd, cize je bez TP, idem na Tomasovej Y61...

vyzera to super...

mohol by si napisat pribliznu trasu? aspon passy, pripadne offroad vlozky kde sa este da

trasy este nemame spracovane v GPS ale neviem ci ti to pomoze, skoro vsade bol zakaz vjazdu, vsetky povolenia vybavovala ta nemecka agentura a offroad tam velmi nebol, teda nie v nasom ponimani, je to skor o prirode, vysoke stupania az cez 3000 m/nm

pomohlo by mi to, zaujima skor expedicna stranka jazdenia;-)

zaujima ma trasa a miesta na kempovanie, alpy by som si rad presiel. viem, ze je tam vela peknych miest, ale nerad by som sa trepal s autom cez usadlosti...

Radko to len cumim, velmi pekne zabere,,,paci sa mi ten trol vpratany medzi stenami..museli ste mat pekny zažitok....

Efendi, vidim ze mame rovnaky vkus, tiez ked som zbadal toho trola medzi stenami som si povedal ze wou, parada...Rado urcite hodi aj detail a popise co a ako...

Tu su este dalsie fotky z expedicie Alpen 2010:

http://www.facebook.com/album.php?aid=207925&id=731447747&l=9c242b389e

M.

Tie fotky su jednoducho uzasne, zazitok na cely zivot...tisko zavidim

rado, moooc pekne. toto je uz dlho zaradene do thunderovskych offroad cross country planov. po tvojich fotkach sa na to este viac tesime...

Jsem tady nový, ale offroad fóra už pročítám hezkých pár let.




Protože RADOFFROAD s detailnějším popisem stále váhá, zkusím k offroadovým trasám v Západních Alpách taky něco říct.

Po starých vojenských a offroadových cestách jsme jezdili s kamarádem teď dva roky po sobě, vždy po třech týdnech. Je to stejná oblast , kde se pohyboval RADOFFROAD s německou agenturou. Z fotek jsem poznal cesty Ligurskou, Parpaillon, Sommeiller, Maira-Stura, serpentiny a pevnost Tende, Jafferau(Saraceni) .... Opravdu to není offroad v pojetí Rumunska či Ukrajiny. Ale pro mého Subaru Forestra, i když má redukci a o 5 cm zvednutou světlou výšku, to bylo občas na hraně průjezdnosti.

Pár informací a postřehů:

Většina těch vojenských cest byla vybudována v létech 1870 – 1900. Několik dalších bylo postaveno v třicátých létech v rámci Maginotovy linie. Cesty obvykle vedou v nadmořských výškách 2000 – 2500 m.n.m., protože míří k pevnostem a kasárnám, kterými jsou posety vrcholy a horská sedla hlavního alpského hraničního hřebene mezi Francií a Itálií. Největší nadmořské výšky jsme dosáhli na Sommeilleru , 3009 m, což je prý nejvyšší místo v Evropě kam se dá oficiálně autem vyjet. Pozor : od června do září každý víkend pá-ne mezi 9:00 až 17:00 hod. je Sommeiller pro motoristy uzavřen – mohou jen pěší turisté a horská kola. Nejezdit ani okolo druhého víkendu v červenci – dole u chaty Scarfiotti je každoroční evropský sraz motorkářů, přeplněno.

Loni jsme vyrazili už v červenci, zkoušeli projet celkem 13 cest, ale 5 z nich nás nepustilo dál kvůli zbytku sněhových polí a sesuvům svahů. Největší vrstva sněhu měla téměř 4 m na výšku a to se lopatami proházet nedá. Letos v srpnu už se sněhem problém nebyl, projeli jsme nedokončené cesty z loňska + další nové. Některé úseky cest jsou opravdu hodně úzké, tak sotva akorát na šířku auta. Nejhorší je to v prudce stoupavých serpentinách-vracečkách 180°- které nejdou vytočit najednou, nebo ve vykrojených místech, kde okraj cesty upadl do propasti třeba několik set metrů hluboké.

Byli jsme jen ve dvou autech a docela si pochvalovali. Průjezdy jsou jednodušší a rychlejší než ve velké skupině. Někdy má úsek bez možnosti míjení i 2 km, nebo se na „míjedlo“, vlezou jen jedno, dvě auta. A couvat na takovou dálku nad srázy je o hubu. Na těch obtížnějších cestách není proto vhodné jezdit v početné monstrexpedici. Podle mne jsou dvě, tři auta ideální. Potkali jsme sice i dvě výpravy o 6 autech, ale to už se musí jinak organizovat a průjezdy tras jsou složitější a pomalejší. U několika cest je doporučený směr jízdy, ať se sníží riziko při míjení s protijedoucím. Ne všichni to ale dodržují. Průjezdnost cest se každou chvilku mění: jednak v závislosti na přírodních podmínkách (sesuvy, závaly), jednak podle toho cosi zrovna usmyslí ochranáři a ekologové a taky obecní úřady – kdy a kde v průběhu letních měsíců nainstalují značky se zákazem vjezdu, to nikdo netuší.

Stalo se nám např. na Ligurské hřebenové cestě: zrovna když jsme dokončili průjezd 30 km severního úseku a zastavili u kraje cesty pod sedlem Tanarello, že něco pojíme (bylo to na italské straně asi 2km od hranice), přijela čtyři terénní auta francouzské lesní správy a přímo za našimi odstavenými Forestry zasadili do země obrovskou ceduli s nápisy, zákazovou značkou a nějakou vyhláškou s razítky. Jak jsme si slovníkem přeložili, tak ten úsek, který jsme právě projeli, se tímto dnem uzavíral. Měli jsme ohromné štěstí, jináč bychom asi museli příští rok jet znovu, protože Ligurská je nejdelší (60 km) a nejslavnější hraniční ofroudová cesta, tu bychom si nemohli nechat ujít. Ale vyšlo nám to, projeli jsme severní i jižní část a dokonce i s odbočkou k vrcholu Mont Saccarello. A to se hned tak kvůli všelijakým zákazům nepodaří.

Z toho všeho vyplývá, že se musí přímo na místě každá jednotlivá cesta ověřovat a případně improvizovat a přizpůsobovat další program. Orientace na mnoha cestách je dost obtížná, jsou nutné turistické mapy, na běžných automapách nejsou vyznačeny. Taky nedoporučuji jezdit o víkendech – Italové a Francouzi jezdí piknikovat i hodně vysoko do hor. Všude v horách na divokých ofrouďáckých tábořištích je čisto. Žádné odhozené papírky, PETky nebo konzervy. Ohniště čisté, bez zbytků Al-fólie či spálených odpadků. Asi tam jezdí jenom normální slušní lidé.

Pro ty, co se tam chystají a pro jejich případnou inspiraci a získání obrazu o krajině a divokých tábořištích je spousta fotek a video zde:

http://dussi.rajce.idnes.cz/
http://www.youtube.com/dusansi#p/u/4/4ysjeZZSQcY
http://www.youtube.com/dusansi#p/u/3/AHpdSH0Qkik

Pro ostatní malá ochutnávka (snad se mi podaří vložit pár foto)

[url=http://www.4x4club.sk/pictures/viewer.php?ures/files/vd7itv59waxftq0u8k20_thumb.jpg[/IMG]http://www.4x4club.sk/pictures/viewer.php?ures/files/vd7itv59waxftq0u8k20_thumb.jpg[/IMG[/url]http://www.4x4club.sk/pictures/files/zmihiyx66y2h810yuj75_thumb.jpg[/IMG]

[/URL]

dusi: odkial cerpas informacie o prejazdnosti ciest? vedel by si doporucit kde hladat info (trasy, miesta na kemp a pod)? dikes

Rdoffroad nestiha sorry...

P.S. trochu som ti tie fotky ulozil, aby sa to dalo citat bez rolovania doboku

visby: o tom jestli cesta bude nebo nebude průjezdná nemůžeš dopředu nikdy 100% vědět. Přírodě neporučíš. Takže nikdy nevíš, kdy kus cesty sjede dolů svahem nebo kdy ji zavalí skalisko. Psal jsem taky, že nemůžeš vědět kdy, kdo a kam nainstaluje zákazové značky, či zakope přes cestu závoru a proto, že se musí přímo na místě každá jednotlivá cesta ověřovat. Zkusíš na ni najet a buď ji projedeš nebo narazíš na překážku a obrátíš se zpátky. (1.foto)

Obecně platí, že koncem jara a začátkem léta je po zimě hodně cest úplně neprůjezdných, ale obce, do jejichž katastru cesty patří, se fakt snaží a bagry a buldozery je postupně zase zprůjezdní. A co se sněhu týká, tak v červenci ještě některé cesty neprůjezdné, v srpnu už průjezdné. Samozřejmě záleží od množství sněhu a lavin v zimě.

Informace o těch trasách u nás nejsou skoro žádné nebo jen velmi málo, protože se tam nejezdí tak masově jako do Rumunska nebo na Ukrajinu. My tam ani loni ani letos nepotkali jediného Čecha nebo Slováka. Nejvíce tam jezdí Němci a Italové. Nejlepší (a nejčerstvější ) informace a typy na další trasy dostaneš přímo od ofrouďáků, se kterýma se tam potkáš. Je dobré mít turistické mapy dané oblasti a oni Ti rádi poradí a ukážou, kam se dá ještě zajet.

A místa na kemp? Jestli tím myslíš to, čemu já říkám divoké tábořiště, tak si s tím vůbec nelámej hlavu. Ani Francie a už vůbec ne Itálie, není takový policejní stát, na jaký jsme zvyklí od nás nebo z Chorvatska či Slovinska. Když najdeš místo, které se ti líbí, tak tam klidně zakempuj. Já před výpravou věděl na jistotu jen o jednom tábořišti na Ligurské. (2.foto)
Táboří se i přímo v nádvořích některých pevností, jsou tam i ohniště. Ani policie, ani ochranáři, ani domorodci tě nahánět nebudou. Tam se to toleruje. Mluvím teď o horách a platí to za předpokladu, že se člověk chová slušně a nenechává po sobě bordel. Já jezdím a tábořím jenom tímto způsobem a za posledních snad 20 let jsem nenocoval na dovolené nikdy v campingu nebo v penzionu. Akorát, že v těch větších nadmořských výškách bývá v noci dost zima, někdy mrzne nebo trochu pocukruje sněhem (3.+4. foto). Takže i v létě plnou zimní výbavu sebou!


7/2009 – uzávěra Ligurské hřebenové cesty kvůli závalům před sedlem Boaria.


8/2010 – Ligurská : ofrouďácké tábořiště, rovný plácek s několika kamennými stoly


8/2010 – Sommeiller : tábor ve výšce 2600 m, v noci -3°C


8/2010 – Maira-Stura : ráno mrzne až to praští

parada! si ma potesil. na slovensku som mal uz problem s kempovanim, tak sa trochu obavam;-)

velmi rozmyslam nad tym zobrat do auta biky a prejst si takto nejaku cast alp. nahodou tvoje trasy v gpx nemas?